Beltine, Filipojakubská noc nebo také pálení čarodějnic jsou označením pro noc z 30.dubna na 1. máje.
Tuto noc se lidé schází u zapálených ohňů a slaví příchod jara.
Tato noc je pokládána za magickou. Už 500 let před Kristem si Keltové koncem dubna ohněm připomínali svátek Beltine. Tento svátek se původně pravděpodobně slavil za úplňku, jenž byl nejblíže dni, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. O Beltainu se milenci vydávali do lesů a květen byl potom svátkem milostných her. Z této doby možná také pochází líbání pod rozkvetlým stromem na 1.máje. Zapalovaly se velké ohně, které symbolicky očistily lid i zvířata od neduhů a nečistých myšlenek, které se nashromáždily v zimním období. Ohně na návrších měly také ochranný smysl.
Později se ohně zapalovaly na ochranu před čarodějnicemi na vyvýšených místech.
Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“.
Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky.
Od děvčat se dnes očekává, že přeskočí zapálenou hranici k zajištění mládí a plodnosti.
