Hlavní strana > Historie > Historie Břevnova
Pravou perlou Břevnova je benediktinský klášter, který nedávno oslavil své milénium. Klášter, založený sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Podle pověsti měli oba fundátoři sen, ve kterém spatřili v lese jelena pijícího ze studánky, na jejíž hladině plavala větev se třemi suky. Druhý den se oba vypravili nezávisle na sobě do kraje, až se sešli u pramene potoka Brusnice, kde spatřili jelena, který se chtěl napít ze studánky, ale bránilo mu v tom spadlé břevno. Ostrev se pak objevuje v klášterním znaku od 14. století. V roce 993 byl nejstarším mužským klášterem v Čechách.
Za husitských válek byl klášter vypálen a znovu kompletně vystavěn až na počátku 18.století. Za účasti nejlepších umělců té doby zde vznikl výjimečný komplex barokní architektury, malířství a sochařství.
Osadu Břevnov, ležící v širokém údolí, kterým protékal potok Brusnice, daroval český kníže Břevnovskému klášteru už při jeho založení. Vývoj Břevnova byl do značné míry určován prastarou cestou, po níž vedlo spojení z města do západních Čech. Právě tudy se k Praze blížila nepřátelská vojska za častých středověkých válek, daleko před bránu města až k Břevnovskému klášteru vyšlo slavné procesí vítající Karla IV. Při jeho návratu z korunovace na římského císaře v roce 1355, tudy vnikla do Prahy vojska Ferdinanda II. po bitvě na Bílé hoře i švédská vojska o dvacet osm let později.
Severně od silnice je dodnes uprostřed nové výstavby patrný půdorys staré břevnovské návsi. Území mezi klášterem a městskými hradbami nebylo souvisle zastavěno. Kromě nevelké břevnovské osady zde stály osamocené dvory a usedlosti, jaký byl dvůr pánů z Martinic, který byl věnován v roce 1666 řádu teatinů (kajetánů). Jinou usedlostí byla například Petynka, statek hraběte Pöttinga.
Břevnov si nadlouho uchoval zemědělský ráz. Teprve v druhé polovině 19. století se na jeho území začaly ve větší míře stavět rodinné domky a později i činžovní domy. Před koncem století měl Břevnov už více než 5000 obyvatel a byl v roce 1907 povýšen na město.
Obec Břevnov byla povýšena na město Nejvyšším rozhodnutím císaře Františka Josefa I., a to ze dne 27.4.1907, avšak nevyžádala si příslušný majestát o povýšení a o znaku. Přesto Břevnov vlastní znak užíval. Tvořil ho polcený štít, vpravo v modrém poli tři šikmé stříbrné ostrve pod sebou, každá o třech sucích, vlevo v červeném poli stříbrný dvouocasý lev ve skoku, zlatě korunovaný, se zlatou zbrojí a s červeným jazykem. Na štítu stříbrná hradební koruna.
